Jen škrtit nestačí

Jaro je tady, začaly teplejší, slunečné dny a v březnu se už dalo pracovat venku. Až proto příští čtvrtek vyjdou čerstvá čísla o nezaměstnanosti, pravděpodobně se dozvíme, že se počet lidí bez místa snížil z únorových 570 tisíc, téměř 11 procent práceschopných. Tak to ale na jaře chodí, to nemůže být pro Špidlův kabinet důvod k větší radosti.

Vláda po dlouhém váhání vytáhla proti nezaměstnanosti a za vzor si bere Slovensko, což je dobrý základ. Ale mohla by se inspirovat i jinde: například v Nizozemsku nebo v Indii.

Tři způsoby

Proč Slovensko? Nezaměstnaní mají dávky seškrtány na existenční minimum, a chtějí-li si přilepšit, musí vzít od obce veřejně prospěšné práce v obci, třeba úklid ulic nebo sázení stromků. Kdo takto odpracuje 10 hodin týdně, dostává „aktivační příplatek“ 1500 slovenských korun. Loni tím Slováci během půl roku srazili nezaměstnanost z 18 na 14 procent. I když teď v zimě počet lidí bez práce opět stoupl, o účinnosti metody není pochyb. Jeden háček se ale objevil během nedávných romských rebelií: v nuzných oblastech Oravy nebo Spiše, kde se zaměstnání při vší snaze nedá najít, princip „pracuj, nebo zhyň“ nefunguje.

Z jiného soudku je příklad Nizozemska, známého dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v Evropě (2–3 procenta). Ani tady se to neobešlo bez zpřísnění podpor, hlavní trik byl ale jinde: tamní odbory v 80. letech kývly na to, aby významná část Holanďanů mohla být zaměstnávána jen na…