
Nedávné zrušení pochybné soutěže na prodej státního podílu v Severočeských dolech bylo po právu uvítáno s všeobecným ulehčením. Poněkud stranou pozornosti však zůstala druhá a menší těžařská společnost, Sokolovská uhelná. A to nejenom nyní, ale vlastně po celou dobu tohoto pokusu o privatizaci hnědouhelných dolů. Přitom výsledek této soutěže – levný odprodej do rukou jediných zbylých uchazečů, manažerů Sokolovské uhelné – je stejně skandální jako manipulace v soutěži o Severočeské doly.


Kouzlo z Vřesové
Sokolovská firma je z hlediska objemu těžby ze všech českých hnědouhelných společností nejmenší (pokud nepočítáme Lignit Hodonín, což je producent méně hodnotného uhlí, lignitu, především pro potřeby elektrárny Hodonín). Objem vytěženého uhlí se v Sokolovské pohybuje kolem 11 milionů tun ročně, což činí asi
20 % celkové tuzemské těžby. Pro srovnání: Severočeské doly vytěží zhruba 23 milionů, tedy 45 % trhu, a Mostecká uhelná kolem 17 milionů tun, tedy 33 %. Přesto má Sokolovská uhelná pro investory velkou přitažlivost. Její sex-appeal tkví především v tom, že na rozdíl od ostatních uhelných společností vlastní i teplárnu a elektrárnu ve Vřesové.
Jen pro zajímavost, jak k tomu došlo: od konce druhé světové války byla v tehdejším Československu budována celostátní síť pro rozvod svíti-plynu, přičemž plynárna Vřesová, spuštěná v roce 1969, patřila k jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu