Chirakův rudý kabát
Společné manévry ve Žlutém moři podniklo minulé úterý – čtyři dny před prezidentskými volbami na Tchaj-wanu a současným referendem o tom, jak se bránit balistickým raketám na čínské pevnině namířeným proti ostrovu – sedm set francouzských a čínských mariňáků. Vyzkoušeli si záchranu tonoucích, vzájemnou komunikaci a cvičení vyvrcholilo přistáním francouzských helikoptér na čínském bitevníku Harbin, respektive čínských na francouzské fregatě Latouche-Tréville.
Společné manévry ve Žlutém moři podniklo minulé úterý – čtyři dny před prezidentskými volbami na Tchaj-wanu a současným referendem o tom, jak se bránit balistickým raketám na čínské pevnině namířeným proti ostrovu – sedm set francouzských a čínských mariňáků. Vyzkoušeli si záchranu tonoucích, vzájemnou komunikaci a cvičení vyvrcholilo přistáním francouzských helikoptér na čínském bitevníku Harbin, respektive čínských na francouzské fregatě Latouche-Tréville.
Lampiony v Lille
Státní tisková agentura Nová Čína neopomněla zdůraznit, že šlo svým rozsahem a obsahem o první takové cvičení mezi čínskou a cizí námořní jednotkou. Když se zpravodaj francouzského deníku Le Figaro pídil po komentáři Paříže a zejména po tom, jak si má manévry vyložit Tchaj-wan, neuspěl. Francouzská ambasáda v Pekingu to odmítla komentovat a příslušní funkcionáři na ministerstvu obrany v Paříži pro „nedostatek času“ neodpověděli. Ze stejného důvodu nepřišel na plánované setkání se zahraničními novináři v Pekingu francouzský velitel celé akce.
Zato ostrovní vláda nemlčela. Tchajwanský prezident Čen Šuej-pien, který se v sobotních přímých volbách ucházel o znovuzvolení a den před hlasováním byl postřelen do břicha při pokusu o atentát, prohlásil, že se Francie dobrovolně stala nástrojem vyhrožování tchajwanským obyvatelům ze strany Pekingu – a to těsně před prezidentským…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu