Bezpečí neruší svobodu

Podle posledních průzkumů STEM odpovědělo šedesát procent zdejších respondentů ANO na otázku, zda by „v souvislosti s nebezpečím terorismu souhlasili s omezením části svých zákonných svobod“. Komentátoři některých novin z toho dovozují, že si obyvatelé Česka neváží své svobody a jsou ochotni se jí – výměnou za větší bezpečí – vzdát. Nic proti tomu, třeba to je i pravda. Ale problém je, že z dat zmíněného průzkumu ji rozhodně nevyčteme. Anketa STEM totiž nepátrala po svobodě a našem vztahu k ní. Její cíl byl jiný: zkoumala naši ochotu podřídit se pravidlům, která by nám v podmínkách teroristických hrozeb mohla lépe ochránit život – a tím i možnost užívat si svobodu. Jinak řečeno: dlouhá a přísná kontrola při nástupu do letadla nám dnes zajišťuje svobodu cestovat. Naopak absence kontroly dává šanci teroristům nás o tuto svobodu nadobro připravit.

Pravidla nás sice omezují, ale zároveň brání před zločinem. Stoupá-li počet lidí zabitých na ulicích zběsilými řidiči, není žádnou lhostejností ke svobodě volat po přísnějších předpisech. Na naši svobodu útočí až pravidlo, které je proti nám zneužito. Například Národní bezpečnostní úřad se vrtá v lidském soukromí, aby zabránil nepovolaným osobám seznamovat se s tajnými a citlivými informacemi. Problém nastane, když nedostatečně zabezpečený či lajdácký systém umožní úředníkům svých pravomocí zneužívat – ať už k vydírání nebo ke korupci. Pak opravdu jejich moc ohrožuje naši svobodu.

…