Zločinci na financích

Při pohledu na ten odsouzený postarší pár – nemotorný muž v modré čepici s kšiltem, dáma se staromódním drdolem a talismanem v tašce – by se skoro chtělo mávnout rukou: nechte je být, vždyť komu jsou dnes ti dva nebezpeční? Přesně to by však byl v tomto případě fatální omyl. Ivo Svoboda a Barbora Snopková spáchali vážné hospodářské zločiny a soud jim minulou středu oprávněně vyměřil pět, respektive pět a půl roku vězení. Jako vzpomínka na zlý sen dnes zní, že dvojice nedávno řídila ministerstvo financí, jeden z nejmocnějších úřadů v zemi, přičemž se v jediném neprůhledném chumlu starala o zájmy země, stranické kasy i vlastní peněženky.

Co už může být nebezpečnější pro společnost než ministr a jeho hlavní poradkyně, kteří se ve funkci snaží zahlazovat své předchozí zločiny? K tomu měl soudce Petr Franc v jinak pregnantním rozsudku přihlédnout: ti dva si zaslouží vyšší trest.

Neuvěřitelný rok

Svoboda a Snopková spravovali ministerstvo před pěti lety, ale zdá se to už tak dávno, že neškodí nejprve pár jejich výkonů připomenout. Jedním z prvních bylo vyhození úspěšného šéfa útvaru proti praní špinavých peněz (tehdy jím byl matematik Stanislav Kosík), který jednak kazil plány partičce kolem nechvalně proslulé finanční skupiny Motoinvest, jednak odmítl Snopkové předem hlásit, jaké podezřelé transakce chce pozastavit. Několik měsíců poté Ivo Svoboda šokoval i své kolegy z ČSSD, když si k sobě jako poradce vzal burzovního piráta Pavla Tykače, nepsaného vůdce Motoinvestu. Byl to Svoboda, kdo jako jediný ministr financí v historii přidělil zakázku na vydání státních dluhopisů bez soutěže a na vlastní pěst (kdyby obchod nezarazil jeho nástupce, stát by prodělal stovky milionů). Byl to Svoboda, kdo jednáním o ruském dluhu pověřil mezinárodně stíhaného podvodníka Baraka Alona. Mimochodem, krátce po nástupu do funkce si ministr a jeho poradkyně pořídili rodinné vilky za šest a za tři miliony, aniž bylo jasné, kde na to vzali. Pozdější vyšetřování ukázalo, že část těchto peněz pocházela z účtu Baraka Alona, muže, který podvedl Komerční banku o osm miliard. Stejně pochybným způsobem spravovali Svoboda a Snopková v té době stranickou pokladnu ČSSD. Milionové věřitele kryli přes prostředníky, až za to jeden z nich – nastrčený sponzor Ivan Lhotský – málem zaplatil životem, protože se ho pokusil zabít nájemný vrah.

Ivo Svoboda a Barbora Snopková dnes možná vypadají neškodně. Ale jejich rok na ministerstvu patří k nejtemnějším kapitolám Zemanovy vlády a je srovnatelný snad jen se vzestupem Karla Srby, loni odsouzeného za organizování vraždy.

Zmáčknout stát

Nebýt účasti Svobody a Snopkové, zločin v mělnické továrně na dětské kočárky Liberta by se na titulní strany nedostal: je vážný, ale jde v něm „jen“ o zhruba 6,5 milionu korun. Čerstvě vybraný stínový ministr financí a jeho přítelkyně koupili továrnu v lednu 1996. Ze svého nedali ani korunu: na Libertu si půjčili a tento dluh splatili další půjčkou – tu si ovšem vzala už sama Liberta a peníze měly jít na její provoz. Ze zpětného pohledu je těžké věřit tvrzení Svobody a Snopkové, že před vstupem neznali finanční situaci podniku. Podle všeho ji naopak znali velmi dobře: věděli o účetní chybě při privatizaci – Liberta vykazovala majetek, jejž na ni stát opomněl převést – a sázeli na to, že ze státu vymáčknou odškodné, možná i díky svým politickým funkcím. (Tato naděje byla mimochodem lichá, nevysoudili nic.) Pokud později Liberta některé dluhy splácela, pak především osobním firmám Svobody a Snopkové – proto byli nyní odsouzeni za podvod a poškozování věřitelů. Snopková dostala nádavkem půl roku za maření konkurzu, protože kvůli zahlazení stop se pokusila ukrýt účetnictví firmy. Oba ostatně ztěžovali vyšetřování, jak mohli. Na policii jen předčítali prohlášení, jež jim sepsali advokáti. Proces byl několikrát odročen, protože Snopková se dostavila až poté, co jí soudce pohrozil policejní eskortou. Těžko tentokrát průtahy vyčítat justici.

Některá temná zákoutí případu se už nepodařilo objasnit. Dva týdny po Svobodově zatčení například koupil už zmíněný Barak Alon od syna Barbory Snopkové za 16 milionů tehdy zcela bezcenné akcie zkrachovalé Liberty. Jako logické vysvětlení se zdá, že to byla odměna za nějakou protislužbu – není však známo jakou. A ani protikorupční jednotka nevysvětlila, odkud se vzaly desítky milionů, které v té době protékaly přes konto osmdesátileté matky Barbory Snopkové.

Dnes s majáčkem

Pět let je běžná sazba, jakou dostávají dosud netrestaní milionoví podvodníci – potud v pořádku. Svoboda a Snopková však do Liberty vstupovali už jako přední funkcionáři ČSSD a na zahlazení stop pracovali v době, kdy byli na ministerstvu. Odvolací soud by proto měl rozsudek přitvrdit. Byla by to důležitá zpráva do budoucna: dnes jedete v autě s majáčkem a zdá se, že vám projde všechno; ale jednou pojedete tramvají od soudu – s kriminálem na krku.