Pan Wong je poměrně konzervativní a navzdory všem atrakcím, které skýtá noční Hongkong, se každý den ukládá ke spánku už okolo deváté večer. Ložnici má na chodníku, který z obou stran svírají rušné ulice. Jako střecha mu slouží nadjezd. Není sám. Ačkoli je Hongkong jedním z nejbohatších měst planety a v počtu Rolls-Royců na obyvatele je světovou jedničkou, tisíce lidí zde žijí na ulici. „Hongkong je nepředstavitelně rozdělené město. Zatímco do kapes pětiny jeho obyvatel plyne rovná polovina příjmu metropole, dolních dvacet procent se musí spokojit s jeho necelými pěti procenty,“ připouští Bernard Chan, poslanec hongkongské Legislativní rady. V tomto ohledu zhmotňuje ostrovní megapole problémy, před jejichž důsledky urbanisté a sociologové léta varují. Zároveň však představuje také naději. Někteří experti totiž v poslední době přestávají v prudkém růstu měst vidět jen ohrožení.
Kam zmizel venkov
Mnozí odborníci předpovídali, že v důsledku rozvoje nových technologií budou města odsouzena k postupnému zániku. Šíření urbanizace se mělo stát předmětem bádání pro historiky. Navzdory této věštbě však lidská sídla nikdy nepřestala růst a především v Asii se už začínají vylévat z břehů. Kupříkladu pás osídleného území mezi indonéskou Jakartou a Surabajou je dnes dlouhý už 720 kilometrů.
Spolu s prostorovou expanzí v nich setrvale stoupá i počet obyvatel. V urbánním prostředí tak dnes žije už polovina světové populace a rovné dvě desítky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
