Tuto středu vyvrcholí v úřadě předsedy vlády nenápadný, ale docela dramatický boj. Ministři chystají hlasování o nové podobě státní energetické politiky a kritici upozorňují, že od revoluce tady nebyl sepsán dokument, který by se v klíčovém odvětví ekonomiky tolik snažil oprášit staré recepty 80. let. Podle představ autorů by se v Česku kvůli levnému proudu mělo opět vyvlastňovat, vystěhovávat, bourat.
Grégrovštější než Grégr
Potřebě levné energie obětovali Češi v minulosti dva kraje, Severočeský a Severomoravský, a přitom není snadné nalézt, co tím vlastně získali. Samozřejmě proud, ale ten měli i ti ostatní, kteří neničili. V 90. letech pak demokratické vlády změnily kurz. Načaté hnědouhelné doly se měly dotěžit a nové neotvírat. Tím mimo jiné dostaly severočeské obce do té doby nepoznanou jistotu normálního rozvoje. Temelín měl být dostaven jen napůl. Česko se napojilo na západní ropovody, plyn se začal dovážet i z Norska. Státní energetika se měla privatizovat a vystavit konkurenci.
Pokud jde o sepisování dlouhodobých koncepcí, Klausovy vlády tím neztrácely čas, odpor k „plánování“ ale stejně doprovázela socialistická sázka na státní monopoly. Prvotní úvahy o rozdrobení ČEZ na jednotlivé, později si konkurující elektrárny a zastavení dostavby Temelína byly opuštěny v obavě před nedostatkem proudu, před nímž ale varoval – a vylhaně, jak se ukázalo …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
