0:00
0:00
Zahraničí29. 2. 20047 minut

S Británií na věčné časy

Astronaut
Fotografie: Ahoj, nemáš burský oříšek? Foto: Profimedia.cz / Corbis Autor: Respekt

Na zídce v Bacaově průchodu, kousek za branou prince Eduarda, tam, kde se skála nad gibraltarským přístavem prudce lomí vzhůru, se skví nápis vyvedený v barvách Union Jacku: British forever, s Británií navždy. Pokud chce třicet tisíc duší obývajících někdejší korunní kolonii říci, kam patří, učiní to s pompou hodnou poddaných Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Když Londýn s Madridem před časem vyjednávaly o budoucnosti námořní pevnosti střežící vjezd do Středozemního moře, vyhrnuli se do ulic Gibraltaru s britskými vlajkami takřka všichni jeho obyvatelé. A to navzdory skutečnosti, že za Brity se považuje nanejvýš desetina z nich.

Tak vypadá situace v místě posledního územního sporu v rámci EU. Přitom nárok na tutéž strategickou skálu si činí dvě evropské země, které šly před rokem společně s Bushovou Amerikou do války proti Saddámovi – Blairova Británie pro Gibraltar a Aznarovo Španělsko pro sebe.

↓ INZERCE

Jezdí se vpravo

Gibraltarská skála se vypíná nad vjezdem do Středozemního moře jako trojstěžník. Pod ní vybíhají do Algeciraského zálivu ranveje letiště, odkud startují letadla do Londýna a marockého Tangeru. Jiné destinace neexistují. Ulicemi jezdí červené poschoďové autobusy, na nárožích postávající bobíci ve vysokých černých helmách, na devětadvaceti kilometrech místních mimořádně úzkých a klikatých silnic se však jezdí od roku 1929 vpravo. Mohou za to Španělé,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články