Román Lhář Martina A. Hansena patří k nesporné klasice dánské literatury. Traduje se, že když se dvanáct kapitol knihy napsané původně pro rozhlas v padesátém roce předčítalo do éteru, zely ulice země prázdnotou. Příběh venkovského učitele a kostelníka Johannese Viga z ostrůvku Sando, kterým se Hansen zařadil mezi čelné představitele literárního existencialismu, si nyní konečně můžeme přečíst i v češtině.
Inkognito
Martin A. Hansen (1909–1955) se narodil v rodině chudého domkáře a léta působil jako učitel. Za války se už coby etablovaný literát zapojil do odbojového hnutí a musel se uchýlit do ilegality. Československému komunistickému režimu existencialista a věřící křesťan Hansen příliš po chuti nebyl – v padesátých letech byl řazen k nejreakčnějšímu západnímu myšlení – nicméně už za normalizace vyšly překlady Hansenových románů psaných během okupace Šťastný Kryštof a Jonatánova cesta. Stěžejní dílo Lhář ale muselo počkat.
Podívejme se nejdřív na název ostrova a jméno protagonisty, který svůj příběh v ich-formě vypráví. Johannes hned zpočátku žádá, aby se jeho jméno, probůh, nevyslovovalo jedním dechem: es z křestního jména by totiž mohlo splynout s příjmením a dánské slovo svig není nic lichotivého, znamená podvod, faleš. A archetypální místo děje, ostrov Sando? Na mapě byste ho nenašli, nicméně sand znamená jednak písek, ale hlavně adjektivum pravdivý…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu