Nad Polskem září nová literární hvězda. Dorota Masłowská (20) napsala svou prvotinu Polsko-ruská válka pod červenobílým praporem o prázdninách mezi maturitou a nástupem na vysokou školu a od vydání už se jí prodalo 80 000 výtisků. Kritika označila její knihu za manifest generace sídlištních výrostků či za první „dresiarzský“ román (dresy se v Polsku – podle značkového sportovního oblečení – říká mladým sídlištním pobudům, kteří si krátí čas drogami a sní o kariéře hiphopové hvězdy). Směs vulgarismů a sídlištního slangu propletená s prvky hyperkorektní knižní mluvy je nejen vtipným newspeakem, ale hlavně výstižně charakterizuje duševní prostor hlavního vypravěče – nablblého siláka s přezdívkou Silny. Tento flákač totiž sice nešetří velkohubými proklamacemi anarchismu, vegetariánství a odporu k amerikanizaci společnosti, ale zároveň si dělá zálusk na kariéru v byznysu, kde by mohl šéfovat vnadným sekretářkám.
Příběh se odehrává v prostředí napůl reálném a napůl fiktivním: slaví se tu Den bez Rusáka, domy se běžně malují nacionalisticky na červenobílo a na ulici se vyplňují psychotesty Jak moc jsi vlastenecky protiruský? Knihu Masłowské tak čteme jako bystrou a ostře ironickou alegorii postkomunistické polské národní identity a existenciální prázdnoty. A potrefených hus se ozvalo opravdu dost. „Neškodila by resocializace,“ napsal například na adresu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
