Čardáš jako od Dylana

Jednou z nejspolehlivějších cest, jak Romové dokáží vyvolat v bílé majoritě pozitivní odezvu, je hudba: čardášem se obvykle nechá rozparádit i ten, kdo jinak své snědé sousedy špatně snáší. Je tedy jen dobře, že v pop-music září romské hvězdy jako Věra Bílá či španělští Gipsy Kings, kteří kombinací exotičnosti a posluchačské přijatelnosti pomáhají stavět most mezi oběma komunitami. Ve stínu těchto superstars ale zůstává nepovšimnuta řada zpěváků, jejichž projev je sice méně snadno stravitelný, ale o to autentičtější a originálnější. Jedním z takových málo známých drahokamů je Ján „Áčo“ Slepčík – třiapadesátiletý muž, jemuž skladatelský talent a kytarové umění vynesly přezdívku „český Django Reinhardt“. Poslední adventní neděli si Slepčík zahrál v komponovaném pořadu v Betlémské kapli na Žižkově a přilákal i obecenstvo, které v kostele Vánoce obvykle nevítá.

Kytaristou za jednu noc

Lavice Betlémské kaple se pomalu plní místními Romy, kteří se přišli podívat na své děti a známé. Na zeď se promítá obrázek Panny Marie a do křiku batolat a zvonění mobilních telefonů farář všechny přítomné vítá. Poté začíná program: romské děti ze Žižkova otvírají vánoční setkání sérií písní. Následuje kázání v romštině a konečně přichází na scénu hlavní hvězda večera Ján Slepčík, aby děti na kytaru doprovodil při zpěvu písně Tichá noc v českém, německém a romském…