S jazykovou bariérou se potýká kdejaký uchazeč o členství v Evropské unii. Nejenže musí být při zdlouhavých a často vyčerpávajících vyjednávacích maratonech každá věta přeložena z mateřštiny do jednací řeči a pak zase zpět, protože v případě vzájemného sporu může význam na první pohled nepodstatného slova sehrát klíčovou roli – ale nakonec, když už maratonci doběhnou a jednání se uzavřou, jazykové zádrhele ještě získají na obrátkách. Během krátké doby je nutné přeložit, zredigovat, znovu přeložit a znovu zredigovat tisíce stránek textu přístupové smlouvy, pod který pak politici slavnostně připojí svůj podpis.
Dusno v jazykové dílně
Slovinsko musí do dubna letošního roku z anglického nebo francouzského originálu přeložit 85 tisíc stránek zákonů, nařízení a směrnic, jež poté projdou schvalovacím řízením v lublaňském parlamentu. Celé to bude stát 3 miliony eur. Slovinský stát už zaměstnal stovky překladatelů, kteří nyní produkují zhruba 4 tisíce stránek měsíčně.
Je to břímě, pod nímž hekají také jiní kandidáti. Ovšem ani ne dvoumilionová země mezi Alpami a Jadranem jeví na tomto poli známky obsese. Slovinština musí zůstat výchozím jazykem, a to navíc v co nejčistší podobě. Jistě, Slovinci si tradičně potrpí na vlastní výrazivo, což je dnes patrné například, když přijde řeč na počítače. Internetu se říká “medmrežje”, server je “strežnik” a webová…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu