E-mail a zdravý rozum

Smí zaměstnavatel číst elektronickou poštu svých zaměstnanců? Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt minulý týden řekl, že ne. Bohužel natolik neurčitě, že tím do citlivé věci vnesl spíš zmatek než řád. „Pokud elektronická pošta přijde do vaší osobní e-mailové schránky, tak ji samozřejmě zaměstnavatel, stejně jako váš osobní dopis v psacím stole, číst nemůže,“ uvedl Neuwirt pro ČTK. Dobře, ale co to je „osobní e-mailová schránka“? Adresa [email protected] – to určitě ano; [email protected] – tím už bych si nebyl jist a právníci asi také ne; [email protected] – tam už je téměř jisté, že o „osobní“ e-mailovou adresu nejde. Problém přitom není v tom – snad až na skutečně patologické případy – že by se zaměstnavatelé pokoušeli vloupat do soukromých poštovních schránek svých pracovníků. Problém je v běžné práci se služební poštou, do níž se připlete i soukromý vzkaz. Pošta na služebních adresách se někde čte mimoděk (při údržbě systému či zastupování kolegou), někde záměrně (je-li šéf paranoidní nebo naopak zaměstnanec lump). Jak vztáhnout Neuwirtův výrok na takové případy? Nebude nakonec na zavření asistentka, na kterou po dobu dovolené přesměruje manažer svůj e-mail? Většina normálně fungujících firem dokáže takové věci řešit pomocí běžné slušnosti a zdravého rozumu. Kde to vedení, podřízení či obě strany nedovedou, tam se lépe snad vůbec nezdržovat. To neznamená, že by nemělo vzniknout…