Kabinet premiéra Vladimíra Špidly se rozhodl bez vytáček a vyjádřil se jasně: podpořil nejen žádost Turecka o preventivní ochranu proti možnému iráckému útoku, ale také požadavek USA o zvýšení ostrahy amerických vojenských základen na území Evropy a potřebu vystřídat v balkánských mírových misích americké jednotky evropskými. Vláda rozhodovala v okamžiku, který je pravděpodobně zlomový pro budoucnost NATO i EU. Tři členské země těchto organizací – Francie, Německo a Belgie – totiž s citovanými požadavky nesouhlasí. Spojenecká jednota je ohrožena.
Couvnout není kam
„Rozhodování bylo vzhledem ke vztahům v Alianci a Evropské unii složité, ale šlo o pomoc ohroženému spojenci. Tam se nedá couvnout,“ komentuje vládní verdikt ministr obrany Jaroslav Tvrdík. „Samozřejmě mne znepokojuje, že šestnáct zemí řeklo ano a tři ne – mám pocit, že Aliance je jiná než ve chvíli, kdy jsme do ní vstupovali. Ale věřím, že to co nejdříve společně překonáme.“
Bezpečnostní rada NATO se v minulém týdnu sešla k jednání na téma Turecko několikrát. Šéf Aliance George Robertson navrhl třem vzbouřencům, že členské státy NATO odstoupí od požadavků na zvýšenou ochranu amerických základen v Evropě i na výměnu amerických mírových jednotek na Balkáně, ale Francie, Německo a Belgie nesouhlasily s preventivní obranou Turecka ani poté. Naposled se rada sešla v sobotu – a opět nedospěla k žádnému závěru.
Výsledek jednání ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
