Pět až šest Američanů z deseti podporuje zásah své země v Iráku. Otázkou však je, nakolik mohou výsledky průzkumů, tedy řeč procent a statistických chyb, postihnout složitý postoj americké společnosti k blížícímu se válečnému konfliktu. Je zřejmé, že lidé zvažují svá pro a proti za jiných okolností než třeba v roce 1991 před válkou v Zálivu. Po předloňském 11. září se Amerika rozhoduje na pozměněném myšlenkovém a pocitovém půdorysu. Dobře to dokládá rozkol v táboře intelektuální levice, tradičního odpůrce ozbrojených zásahů USA v zahraničí.
Pohrdám vámi
Na jedné straně tu je hlas lingvisty a filozofa Noama Chomského, jenž považuje 11. září za logické vyústění americké zahraniční politiky, jejíž kroky označuje za morálně pokleslejší, než byly útoky Al Kajdy. Chomskému nelze upřít, že si trvá na svém, podobné věci říká setrvale už dlouhé roky. Jeho vidění světa je nicméně pro mnohé, kdo s ním dříve souhlasili či je tolerovali jako jednu z možných perspektiv, dnes nepřijatelné. Jako nejmenovaný zástupce těchto hlasů se proti Chomskému a jeho názorovému okruhu, k němuž lze počítat také spisovatele Gora Vidala či vydavatele časopisu New Left Review Taríka Alího, veřejně postavil novinář, spisovatel a univerzitní profesor Christopher Hitchens.
Po dvacet let se Hitchens profiloval jako kritik války ve Vietnamu a americké politiky vůči Chile, Palestincům i apartheidu v Jihoafrické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
