Česká sociální demokracie provádí podivuhodné kotrmelce. Její předseda pod tlakem svých odpůrců očividně improvizuje a výsledkem je mimo jiné skutečnost, že země stále nemá prezidenta. Celá ČSSD přestává být funkční vládní stranou a stává se tím, kdo komplikuje politický život v zemi.
Mělce zakopaná sekyra
Připomeňme si pro oživení: v den druhé prezidentské volby to vypadalo, že dlouhodobé napětí mezi tzv. zemanovskou frakcí a ostatními proudy přivede stranu k výbuchu. Zemanovi stoupenci v kuloárech hrozili, že se pokusí sesadit z předsednické funkce Vladimíra Špidlu. O dva dny později na schůzi šéfů ČSSD už bylo všechno jinak: Stanislav Gross oznámil, že byla zakopána válečná sekyra, a Zemanův nejvěrnější spojenec v dnešním stranickém vedení Zdeněk Škromach snaživě dodal, že „hodně hluboko“. Avšak už na jednání širšího vedení, které se sešlo minulý víkend kvůli debatě o možných prezidentských kandidátech, se opět bojovalo – „zemanovci“ byli nespokojeni s tím, že jim vedení strany nesdělilo žádná jména. Střet vyvrcholil v půlce týdne, kdy drtivá většina poslaneckého klubu nepodpořila na Hrad nestraníky navrhované Špidlou, ale rozhodla se udělat prezidenta z Pavla Rychetského, který o nominaci nestál… Co se to v ČSSD děje?
Je třeba říci, že seskupení, jemuž si novináři navykli říkat „zemanovská frakce“, žádnou frakcí není: je tu pouze určitý počet vlivných členů ČSSD, kteří mají odlišné názory…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu