Monika Makkiehová, Anna Procházková, Hana Čechová, Emílie Švehlová – všechno zcela neznámá jména. Přesto si jejich nositelky zaslouží v Česku stejnou pozornost jako ženy pasované pro svoji občanskou angažovanost časopisem Time na americké osobnosti roku 2002. Kontrolorka Cynthia Cooperová položila miliardové podvodníky ve WorldCom, agentka FBI Colleen Rowleyová byla na krok od včasného objevu vrahů z Al Kajdy – a naše čtveřice upozornila, jak se v jednom provinčním českém městě ztratilo pár milionů z veřejných peněz. Nesrovnatelné činy? Těžko říct. Odvaha nutná ke střetu s mocným nadřízeným váží všude stejně.
Křeslo pro šéfa
Koncem 90. let bylo s velkou slávou opraveno karlovarské městské divadlo. Akce vyšla na čtvrt miliardy korun (většinu dal magistrát, tedy daňoví poplatníci, čtyřicet milionů fond Phare a několik milionů se vybralo ve sbírce). V roce 1999 viděli karlovarští první představení. Za vstupenku zaplatili sto korun, skutečný účet celé slávy ale o tři roky později vystavila zpráva magistrátní kontrolní komise. Ta zjistila neuvěřitelné věci. Podle účtů předložených komisí a poté nezávislým auditorem stálo třeba křeslo do ředitelovy kanceláře tři sta čtyřicet tisíc – skutečná cena byla ovšem bezmála třicetkrát nižší (čtrnáct tisíc korun). Jeden divadelní telefonní přístroj stál údajně dvacet šest tisíc, skutečná hodnota byla osm stovek a divadelní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu