Múzy prezidenta Schustera

Účast normalizačních pěvců na rozlučkové slavnosti s Václavem Havlem otrávila dva české písničkáře z disentu natolik, že se z večírku omluvili. Bratislava ale zažila na konci ledna ještě větší drama. Slovenský prezident Rudolf Schuster si pozval do prezidentského paláce hned 145 umělců na novoroční setkání, přišlo jich ale asi jen 60. “Mnohí sa ospravedlnili,” lakonicky vysvětlil vysokou neúčast prezidentův mluvčí, ale i vrabci na bratislavských střechách si cvrlikali, že mnohým se jednoduše nezamlouvalo absolvovat setkání zorganizované podle kritéria “čo bolo, bolo, terazky sme všetci demokrati”. Tak například dvacet let diskriminovaný sochař Jozef Jankovič vcelku pochopitelně nepocítil potřebu vítat Nový rok spolu s “kolegou” špičkovým normalizátorem Jánem Kulichem. Těch pár skutečných umělců (například spisovatel Dušan Mitana, filmový režisér Martin Hollý, divadelníci Emília Vášáryová, Juraj Kukura, Milan Lasica), kteří si za komunismu i za mečiarismu užili svoje, se na tomto “blízkém setkání třetího druhu” muselo cítit dost trapně.

Pravda je, že nevěděli, v jaké společnosti se ocitnou, a nemohli ani tušit, že na žádost prezidentské kanceláře i jejich jménem promluví dramatik Osvald Zahradník, který za normalizace jako autor, vysoký úředník ministerstva kultury a předseda Svazu dramatických umělců odvedl pořádný kus práce při “obnově pořádku…