Můj způsob, jak být Indiánem

BRAD KAHLHAMER se narodil indiánským rodičům v Tucsonu v Arizoně v roce 1956. Hned po porodu ho matka dala k adopci, vyrůstal v rodině německých přistěhovalců. Po střední škole deset let kočoval po USA s rockovou kapelou, v r. 1982 se natrvalo usadil v New Yorku. Pracoval jako grafik v továrně na žvýkačky, zajímal se o komiks, od r. 1993 se živí volnou malířskou tvorbou. (Velký zájem v USA i jinde vyvolala např. putovní výstava obrazů nazvaná “Almost American”, Téměř Američan.) Hlavním námětem jeho malby je americká krajina a příroda obohacená o prvky indiánské mytologie, ale i městské kultury. Kritika v jeho tvorbě nachází vlivy německého expresionismu a prací Afroameričana Jeana-Michela Basquiata, inspirovaných pouličními graffiti. On sám své obrazy považuje za prostor, kde se potkává minulost s přítomností, původní kultura amerických Indiánů se současnou realitou života střední vrstvy v USA. Brad Kahlhamer byl minulý týden hostem festivalu Febiofest.

Na Febiofestu jste s houslistkou Laurou Ortman hrál živě doprovod k němému filmu Redskin (1930) o indiánském chlapci, který byl násilně odvlečen do školy, ale nepřijala ho ani bílá společnost, ani jeho rodina, když se chtěl vrátit. Jeho příběh vám může být blízký. I vás jako nemluvně adoptovala bílá rodina. Jak ten fakt dnes vnímáte?

Pro sebe to vše hodnotím spíš pozitivně, měl jsem…