Vrah a jeho soudci

Ve světě není sporu o tom, že je nutné Saddáma Husajna pohnat před spravedlnost. Jenže jak konkrétně a kdy? Vyvolává to více otázek než samotné Saddámovo polapení 13. prosince. Tyran dopaden, máme ho, oznamovaly před týdnem titulní strany novin. Vzápětí se ale úvahy posunuly k jeho dalšímu osudu, konkrétně k podobě, datu a místu konání procesu, který s ním bude uspořádán. Má se konat v pravomoci budoucí irácké vlády, nebo je lepší ustavit mezinárodní tribunál? Bude nejlepší ho odsoudit prostě co nejrychleji? A záleží na tom, zda bude obžalovanému hrozit trest smrti?

Zločinů bylo dost

Zločinů, z nichž může být Saddám obžalován, se nabízí řada. Je to kampaň proti iráckým Kurdům v 80. letech, především útok nervovým plynem na město Halabdža

16. března 1988, kdy bylo za jeden den napočítáno pět tisíc mrtvých – největší chemický útok na civilní obyvatelstvo všech dob. Následuje brutální potlačení kurdské a šíitské revolty po první válce v Zálivu na jaře 1991. Pak tu jsou zločiny za válek proti Íránu (1980–88) a Kuvajtu (1990–91). Nejaktuálnější je možné zapojení do guerillových útoků vůči spojencům v poválečném Iráku. Kdyby se je podařilo prokázat, Saddám by ztratil pozici válečného zajatce – tu sice oficiálně nemá, ale jak řekl americký ministr obrany Donald Rumsfeld, „je s ním zacházeno, jako by válečným zajatcem byl“.

K věci se…