„Byl by to konec sjednocené Evropy,“ odpověděl evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler na otázku rakouského deníku Der Standard, co říká úvahám o vzniku takzvané dvourychlostní Unie, o níž se začalo mluvit po krachu jednání o evropské ústavě. Většina politiků se sice zdržela podobně vyhraněných komentářů, obavy z dělení Evropy se přesto objevily. Je dobré zchladit hlavy: dvourychlostní Evropa není nepřátelský koncept a navíc – už je tady.
Nástroje tu jsou
Co vlastně dvourychlostní Evropa znamená? Zhruba tolik, že ne všechny členské státy se budou zúčastňovat všech politik Unie. Příklad? Řekněme, že většina zemí bude chtít dát dohromady společné speciální policejní jednotky – takže by jednou zátah třeba na drogové dealery v Itálii provádělo komando složené z Italů, Španělů, Němců a Francouzů –, ale část států si takovou spolupráci z různých důvodů nebude přát. Vznikne tedy jedna skupina států, které se přidají, a druhá těch, jež se nezúčastní. Tak to už ostatně je s eurozónou. Unie se rozhodla nadělit si společnou měnu, ale Britové, Dánové a Švédi zatím euro nechtějí. Podobné je to se schengenským systémem o odstranění kontrol na vnitřních hranicích států, které se k němu připojily. Ačkoli se Schengen postupně stal součástí základních smluv Unie, Británie a Irsko se rozhodly i nadále zůstat stranou a zvláštní režim si vyjednalo také Dánsko.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu