0:00
0:00
Kultura14. 12. 20034 minuty

Sto bolavých let Bratislavy

Astronaut
mobrazek_1874.jpeg Autor: Respekt
Fotografie: Kdysi tu stály nějaké domy, ale teď už je nábřeží pěkně čisté. Repro Respekt Autor: Respekt
↓ INZERCE

Kromě velkých vydavatelských domů hrají na Slovensku důležitou roli také malá nakladatelství, protože dodávají knižnímu prostředí neopakovatelné barvy, chutě a vůně. Jedno z nich vlastní Albert Marenčin, a přestože by si to podle bizarního názvu Přístrojová technika málokdo myslel, jeho specialitou jsou knihy o staré Bratislavě, vydávané v edici Bratislava – Pressburg. Před třemi týdny Marenčin uvedl na trh už jedenáctý titul této edice a můžeme směle říct, že kniha Mikuláše Gaža, Štefana Holčíka a Otta Zinsera Bratislava pred sto rokmi a dnes je jejím dosavadním vrcholem. Vznik edice iniciovala paní Selma Steinerová, čtvrtá z generace knihkupců a antikvářů Steinerů. Antikvariát Steiner je pro dnešní Bratislavu (a někdejší Prešporok) známou adresou už od 19. století, kdy muž jménem Sigmund Steiner přišel z Moravy do Bratislavy a oženil se s vdovou po hodináři Königovi – Josephinou, která si tu v roce 1847 otevřela půjčovnu knih s antikvariátem. Ve čtyřicátých letech dvacátého století ale normální život jedné vážené bratislavské židovské rodiny končí. Knihkupectví arizuje slovenský spisovatel Ľudo Mistrík-Ondrejov, který 12. června 1942 oznamuje slovenským úřadům: „Prehlasujem, že vo svojom kníhkupectve v Bratislave, na Ventúrskej ul. č. 22 nepotrebujem týchto Židov: Maxa Steinera, Jozefa Steinera, Regínu Lebensfeldovú, Žigmunda Steinera a Viliama Steinera. Zaistením a odtrasportovaním…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články