Je to pokus o malý zázrak: textilní odbory v malém městečku na Českomoravské vysočině se pokoušejí oživit již zkrachovalou a kdysi slavnou továrnu. Donedávna se tu vyráběly koberce, po nichž dnes chodí poslanci a prezident či je má na svém zámku monacký kníže. Odboráře inspiroval loňský experiment, kdy jejich kolegové koupili sklárnu v Bílých Karpatech, a kvůli přežití fabriky jsou ochotni přispět na její nový rozjezd. Mají šanci?
Peníze nejsou problém
Je druhé prosincové úterý a ve velké hale výrobce koberců Dowo Náměšť nad Oslavou sundávají dvě dělnice z velkého moderního stavu poslední špulky s vlnou. „Zítra přijdou technici a stavy budou bourat. Odveze si je nový majitel – pokud se rychle neobjeví investor a nevykoupí je zpět,“ vysvětluje výrobní ředitel továrny Jiří Chaloupka. V opuštěných halách stojí řada dalších stavů, některé ještě s napůl rozetkanými koberci. Čtyři desítky zaměstnanců dostaly výpověď ke konci listopadu. „My jdeme na pracák v pondělí,“ říká za poslední čtyři zaměstnance Chaloupka.
Ještě před několika měsíci přitom vše vypadalo nadějně. Když se firmy Dowo v prosinci 2001 ujal konkurzní správce Tomáš Pleva, pronajal provoz holandské firmě Akila Carpet. Nový nájemce sliboval, že v budoucnu odkoupí i celou továrnu. Letos v srpnu ale své plány změnil – výroba prý není rentabilní – a lidem rozdal výpovědi.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
