Snědí divoši pod nebesy
Minulý čtvrtek byla v Muzeu romské kultury v Brně otevřena výstava Kočování po obrazech – Romové ve výtvarném umění 17.–20. století. Nejde o přehlídku prací romských výtvarníků, ale o pohled opačný: rozsahem nevelká expozice mapuje, jak byli Romové po staletí zobrazováni bílými malíři. Kromě uměleckého zážitku má tak tato přehlídka ještě jeden důležitý smysl: na vlastní oči můžeme spatřit, jak hluboko do minulosti sahají stereotypy, s nimiž majorita na Romy pohlíží dodnes.
Minulý čtvrtek byla v Muzeu romské kultury v Brně otevřena výstava Kočování po obrazech – Romové ve výtvarném umění 17.–20. století. Nejde o přehlídku prací romských výtvarníků, ale o pohled opačný: rozsahem nevelká expozice mapuje, jak byli Romové po staletí zobrazováni bílými malíři. Kromě uměleckého zážitku má tak tato přehlídka ještě jeden důležitý smysl: na vlastní oči můžeme spatřit, jak hluboko do minulosti sahají stereotypy, s nimiž majorita na Romy pohlíží dodnes.
Snědí Moravané
Kurátorský tým pod vedením Jitky Sedlářové při přípravě prošel obrovské množství výtvarných děl uložených v depozitářích, a nakonec pro výstavu vybral práce třiatřiceti různých umělců od barokních malířů až po neoexpresionisty. Vedle Vlámů, Němců a Rakušanů jsou nejvýrazněji zastoupeni čeští výtvarníci. Přesněji řečeno moravští, protože právě na Moravě se Romové díky vstřícnější atmosféře začali usazovat dříve než v českých zemích a dříve se tak stávali objektem místních malířů.
Už koncem 17. století povolal hrabě Kounic na své uherskobrodské panství rodinu romského kováře Štěpána Daniela – pod podmínkou, že se maximálně přizpůsobí místním poměrům oděvem a řečí. Po Danielovi přišli další Romové a jejich sžití se s moravskou kulturou bylo natolik důsledné, že dokonce přijímali za své i místní kroje. Nebýt názvů obrazů, laik by často na plátně nepoznal, že selky a šohajové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu