
Jestli odněkud přijde měnová krize, pak horkým kandidátem je v roce 2003 Maďarsko, napsal Respekt loni touto dobou. Teď je to tady. V minulých dnech se propadl forint, centrální banka v Budapešti prudce zvýšila úrokové sazby a podle některých ekonomů dnes Maďarsko „čelí určité obdobě měnové krize, jakou jsme u nás prožili v roce 1997“ (Pavel Kohout v Lidových novinách). Vládnoucí socialisté i jejich konzervativní předchůdci spravovali maďarskou státní kasu tak lehkovážně a centrální banka zasahovala tak nešikovně, že na trzích si teď musí Maďarsko půjčovat za nejvyšší úrok ve střední Evropě a investoři se dívají na forint s patrnou nedůvěrou.
Máme se takové krize bát napřesrok u nás, když Poslanecká sněmovna právě schválila rozpočet s rekordním deficitem 115 miliard korun? Zatím ne. Díky solidní reputaci České národní banky i díky úsporným zákonům Špidlovy vlády to má země na finančních trzích dobré. Proto se dnes ještě zadlužuje lacino, za nižší úrok než Polsko či Slovensko. Chce se dodat: škoda. Politici ve svém sebeuspokojení by právě teď potřebovali nad sebou bič.
Schodek 115 miliard není „vlastně nízký“, jak daňové poplatníky utěšuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Je obrovský a depresivní – protože vzniká nikoli kvůli investicím do budoucna, ale projíme ho (osmdesát korun z každé rozpočtové stovky jde na platy státních zaměstnanců nebo zákonem předepsané výdaje, především důchody). Sobotka slibuje, že teď už budou schodky…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu