Tabák do reality nepatří

Je-li realita v rozporu s předpisy politické korektnosti, tím hůře pro realitu. Zřejmě podle tohoto motta uvažovali tvůrci amerického nenáročného filmu Moje tlustá řecká svatba (režie Joel Zwick) a – jak se ukázalo na obálce posledního vydání beatlesovského alba Abbey Road – nejen oni.

Je kouření škodlivé? Ano, to je přece vědecky prokázáno. Navíc je škodlivé nejenom pro samotného postižence, ale i pro jeho nevinné okolí, a to už je na pováženou. Proto odstraňme tabák z obrazu filmového i fotografického, byť je pro dané prostředí neodmyslitelný nebo byl na snímku zachycen už přes třicet let.

Zmíněný americký film ukazuje řeckou komunitu v Chicagu v komediální vyhrocenosti. Jak by také ne, když se dcera z rozvětvené a poživačné rodiny tamního ortodoxního Řeka má vdát za jediného syna uzavřených a šetrných protestantů, nota bene vegetariána. Nic proti vyhrocení, právě naopak. Má-li řecká komunita působit jako protipól sucharského světa waspů (White Anglo-Saxon Protestant), je třeba její obraz podat plnokrevně se vším všudy. Proto se také Řekové v onom filmu cpou masem všeho druhu, lijí do sebe ouzo za ouzem, hádají se a gestikulují. Autoři si ve slovech a činech Řeků politicky nekorektně berou na mušku vegetariány („Jo vy jste vegetarián! No nic, udělám třeba jehněčí.“) či ženy (jedna z nich si před svatebním ceremoniálem holí knír). To vše opravdu působí jako kontrast s…