Babylon leží asi sto kilometrů na jih od iráckého hlavního města Bagdádu. V dávných dobách tu lidé začali stavět věž, která měla – podle známé legendy – sahat až k nebesům. Domluvili se na tom snadno, všichni prý tehdy hovořili stejnou řečí. Bohu se ale jejich záměr nelíbil, a aby stavbu pokazil, provedl zázrak zvaný zmatení jazyků. Od té doby lidstvo hovoří nejrůznějšími řečmi a babylonská věž je symbolem lidské pýchy.
Irácký prezident Saddám Husajn v 80. letech Babylon částečně zrekonstruoval. Na starých základech nechal vystavět stěny z cihel. Vznikl tak areál o několika čtverečních kilometrech – jsou to vesměs nádvoří obehnaná vysokými zdmi s jednotně členěným cimbuřím. Přímými svědky dávných dob jsou odvodňovací kanálky v kvádrovém dláždění chodníků a reliéfní motivy lvů a býků, zobrazené na některých zdech. Lze je snadno rozeznat, Husajnovy nástavby jsou bez výzdoby. Rekonstrukce nepůsobí dobře, víc než co jiného je to násilnický čin na staré památce.
Je teplý zimní den a areálem se prohánějí kluci z blízké vesnice. Přelézají plot u asfaltové silnice, dalšího pozůstatku staré Babylonie, a začnou tam kopat mičudu. Silnice je překvapivě podobná našim moderním cestám – asfalt, přesněji řečeno jeho užití, patří k řadě významných objevů, které uzřely světlo světa v těchto krajích. Nádvoří Saddámova města jsou téměř liduprázdná. Komplex sice funguje jako turistická…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
