Ministři zahraničí zemí Evropské unie a deseti přistupujících států dosáhli průlomu v diskusi o společných obranných silách. Na setkání v Neapoli zazněl rámcový souhlas s návrhem Německa, Francie a Británie připravit do budoucna vojenské kapacity, nezávislé na Severoatlantické alianci. Je to myšlenka, která se kvůli letošnímu nesouhlasu ohledně postupu vůči Iráku zdála pohřbena. Jenže nyní padlo rozhodnutí zakotvit v dodatkovém protokolu k připravované evropské ústavě představu, že „skupina“ členských států Unie vytvoří společnou obranu, aby mohla zasahovat v případě ohrožení. Kolik států by se k takovému projektu muselo minimálně připojit, resp. jestli by vůbec měla být spolupráce podmíněna určitým počtem zájemců, zůstává zatím bez odpovědi.
Nezávislá evropská obrana odjakživa narážela na kritiku Spojených států, které se obávají, že to zpochybní Severoatlantickou alianci. Ve snaze rozptýlit tyto obavy se ministři v Neapoli shodli, že ústavu opatří prohlášením, v němž bude řečeno, že je NATO nadále základem kolektivní bezpečnosti členských států Aliance. Dohoda z Neapole přesto vyvolala odpor. Například britští opoziční konzervativci označili souhlas vlády Tonyho Blaira s tímto ujednáním za „hrubou chybu“, protože prý není důvod, proč by se měly obranné kapacity Evropy zdvojovat. Jak uvedl mluvčí strany pro otázky obrany Nicholas Soames, plán odcizí Evropu Americe,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
