Tu otázku si už léta kladou prakticky všechny radnice na obou stranách Atlantiku: jak zabránit tomu, aby anonymní dekoratéři ničili nově opravené fasády, sotva od nich dělníci odvezou poslední várky lešení?
Se vzkazy vyškrábanými do průčelí veřejných staveb se podle historických análů v hojné míře potýkali už imperátoři antického Říma. A touha nesmazatelně se prezentovat na viditelných místech nezeslábla ani po dvou tisíciletích. Vymýtit ji nedokázala ani osvěta, ani represe. Proslulému newyorskému exstarostovi Giulianimu se sice podařilo vytlačit sprejery z Manhattanu, výsledkem však byla pouze jejich radikalizace, takže se teď o to agresivněji projevují v okrajových čtvrtích největšího amerického města. Zdá se však, že úspěšný recept přece jen existuje. V podobě nově vyvinutého ochranného nátěru jej minulý měsíc na londýnské konferenci nazvané „Nanotechnologie v boji proti kriminalitě“ veřejnosti představili mexičtí výzkumníci.
Natřete to
Čištění pomalovaných budov či zneuctěných pomníků, náhrobků, synagog, mešit a kostelů představuje značný problém. U historických památek například není možné používat běžně dostupných účinných prostředků a metod kvůli jejich vysoké agresivitě a bez potíží se to neobejde ani u novostaveb: jde totiž o poměrně nákladnou záležitost. Jen Praha v roce 2001 investovala do odstranění nevyžádaných malůvek na 20 milionů korun a na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
