Je to skandál, nebo planý poplach? Když noviny minulý týden psaly o zasedání evropských ministrů financí, kteří jednali o rozpočtových schodcích ve dvou největších ekonomikách eurozóny, objevily se varovné titulky typu „Německo a Francie beztrestně porušily Pakt stability a růstu“. Naproti tomu finanční trhy reagovaly klidně. Jak tomu rozumět? Minulý týden se skutečně něco důležitého stalo. Ale spíše z politického, nikoli z ekonomického pohledu.
Přimhouříme oko
Pakt stability a růstu se obvykle definuje jako závazek evropských zemí ohledně rozpočtové kázně, nad jehož dodržováním bdí Evropská komise, která může uložit pokutu za deficit vyšší než 3 % HDP. K této stručné definici je však třeba dodat tři upřesnění. Za prvé, kromě tříprocentní „magické hranice“ u ročního rozpočtového schodku mají země eurozóny udržovat i výši svého celkového zadlužení pod úrovní 60 % HDP. Za druhé, obě hodnoty jsou jen doporučené. A za třetí, Evropská komise může sankce (pokuta je až ta poslední z nich) pouze navrhnout, avšak rozhoduje o nich Rada ministrů, tedy de facto národní vlády.
Při zasedání Rady ministrů minulý týden ještě o sankce nešlo. Jednalo se o navržených opatřeních vůči Francii a Německu (konkrétně šlo o snížení rozpočtového deficitu v následujících dvou letech) – a po nátlaku obou zemí byla tato opatření změkčena. Francie má snížit svůj rozpočtový deficit o 0,77 % HDP (místo navrhovaného 1 %) a Německo o 0,6 % …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
