Je v tom jistá symbolika. Zřejmě jediný český disident, který šel za mříže kvůli napsání knihy, konkrétně románu Dotazník, a teprve ve vazbě podepsal Chartu 77, byl minulý čtvrtek zvolen předsedou mezinárodního centra PEN klubu. Jiří Gruša se krátce po svých
65. narozeninách ocitl v čele spisovatelské organizace, která hledá svou aktuální roli v měnícím se světě. Gruša neměl protikandidáta, takže na jeho zvolení nebylo de facto nic překvapivého: 54 hlasů pro, 7 proti, 12 se zdrželo. Jaká ale bude reálná agenda této internacionály spisovatelů na počátku třetího tisíciletí? To už je jiná věc.
PEN klub odvíjí svou tradici od roku 1921, kdy se v londýnské restauraci Florence sešlo 41 britských spisovatelů, přijali zmíněný název, předsedou zvolili Johna Galsworthyho a rozhodli se společně hájit svobodu slova. České centrum PEN klubu vzniklo v roce 1925 v pražské kavárně Louvre, kde se shromáždilo 38 českých spisovatelů, a předsedou zvolilo Karla Čapka. Jenže za oněch osmdesát let se svět hodně změnil.
„Literatura v roce 1921 byla úplně jiným médiem, než je v roce 2003, ve světě propojeném televizí, internetem a novými komunikačními prostředky. Ve své nominaci vidím pokus PEN klubu přizpůsobit se vývoji,“ řekl Gruša Právu. Více vyplývá z jeho rozhovoru pro německou agenturu DPA. V tomto světě nejde jen o zápas za svobodu slova v diktátorských či totalitních režimech. Jde také o to,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu