Doporučit čtenářům Respektu pozoruhodný zážitek z první části výstavy Viktora Pivovarova v galerii Ztichlá klika by se svědomitému recenzentovi při nejlepší vůli nepodařilo. Vernisáž proběhla až po vytištění minulého čísla a nyní už na zdech visí zase jiné obrazy. Pro pořádek uveďme, že úvodní expozice pojmenovaná Předehra byla k vidění pouze čtyři dny, zatímco hlavní část výstavy s aristotelským názvem Eidosy aneb Nesmrtelní potrvá od tohoto týdne až do 12. prosince. Ani tu zde sice nemůžeme s čistým svědomím doporučit, neboť vernisáž proběhne až po vytištění tohoto čísla, avšak jméno umělce z moskevského undergroundu, který se už před více než dvaceti lety přiženil do Čech, hovoří samo za sebe.
Na vernisáž Předehry jsem se nedostal a zhlédnout jsem ji stihnul jen tak tak před skončením. V suterénním prostoru galerie, ještě trochu provlhlém po loňských povodních, rozvěsil umělec osmnáct volných listů svého alba Svědectví současníků, které vytvořil v letech 1988–2001. Jde o konceptuální parodii legend a výjevů ze života bolševických vůdců, jakými sovětští agitátoři plynule navázali na církevní tradice lidového čtení o zázracích a mučednictví světců. V záhlaví každého listu je název historky, následuje pseudonaivní kresba tužkou a akvarelem a pod ní odstavec azbukou vytištěného svědectví, k němuž je připojeno jméno a povolání svědka. Obrázky jsou poetické, texty básnické, celek jímavý a vyznění groteskní. Autor se umí přesvědčivě vžít do mýtotvorných…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu