Karel a Helena byli jen loutky,

Vaše kapela je hlavním lákadlem dnešního koncertu, který pod názvem „S komunisty se nemluví“ proběhne v Karlíně. Odkdy se rockeři starají o politiku?

Já se trochu zajímám. Letos jsem třeba kvitoval petici „S komunisty se nemluví“. V létě jsem pak potkal její autory, kteří říkali, že by chtěli udělat v Karlíně nějakou antikomunistickou vernisáž a aukci. Napadlo mě, že lepší by byl pořádnej koncert. Bude to benefice, výtěžek použije společnost Člověk v tísni na opravu Karlína.

Jak se vám sháněli muzikanti?

Volalo jich mnohem víc, než se na koncert nakonec vešlo, takže by nebylo špatné, kdyby někdo udělal pokračování. Důležitý je tu společný postoj ke komunistům – na jednom pódiu vystoupí Garage vedle Kryštofa. Odřekli ale Plastic People, protože s námi nechtěli hrát – jsme pro ně moc komerční.

Opravdu frontman nejpopulárnější české kapely tak intenzivně prožívá návrat komunistů do politiky?

Mám pocit totální nasranosti, když čtu, že nás komunisti stále ovlivňují přes různé paragrafy, schválené s jejich pomocí, nebo prostřednictvím zákulisních dohod. Každý týden se dozvídáme o tom, že se někdo s nimi kámoší. Návrat komunistů by se neměl podceňovat – abychom se nakonec nedivili.

Kdo za to může?

Dřív člověk komunisty bral jako bezvýznamnou stranu, ale až Klaus mi připomněl, že zdaleka nejsou bezmocní a…