Jak se šlape na Východě

Málokdy se stane, aby filmový festival jednoho regionu odhalil tak silný aktuální trend jako letošní listopadová přehlídka východoevropských filmů v německé Chotěbuzi. České kinematografii se sice až na výjimky vyhnul, ale jinak ovládá prakticky celou postkomunistickou zónu: na plátně ve všech myslitelných formách a významech dominuje prostituce.

I na karty zbude

Jedním z mnoha příkladů může být například nový rumunský film Marie režiséra Petera Calina Netzera. Počestné matce sedmi dětí, která má za manžela opilce a karetního hráče, nakonec nezbude než se dát na prostituci, aby uživila rodinu. Ve dne v noci se pak prodává na překladišti náklaďáků (mezi klienty se mihne i šofér z Česka) a svou novou roli chápe jako čestný úkol zdatné rumunské ženy a matky. Vždyť proč by také ne, když díky prostituci má rodina na zaplacení bytu i na lepší živobytí a manžel Ion, který Marii ustavičně mlátil, ji najednou bít přestane, protože mu Marie vydělá i na jeho karty. Také nejlepší Ionův kamarád vycítí výhody této profese a na překladišti si vydělává s tlustou holandskou řidičkou. Dosyta se nají a napije, pohodlně přespí v hotelu, má však smůlu, protože Ion mu jeho pracně vykurvené dolary ukradne.

Od tématu prodejné lásky si východoevropští producenti hodně slibují. Na festivalu proběhla pod názvem Connecting Cottbus burza námětů, na níž filmaři z postkomunistické Evropy nabízeli své…