Elfové a politici

Po téměř devíti letech vyšetřování a dílčích soudních verdiktů skončila dosud největší korupční aféra ve Francii, která se v mediálním slovníku vžila pod zkratkou Elf. Francouzská ropná společnost Elf-Acquitaine hrála ve skandálu hlavní roli a podle toho vypadají také tresty, jež udělil pařížský soud. Šéf ropného koncernu v letech 1989 až 1993 Loik Le Floch-Prigent dostal za zpronevěru peněz v té době ještě státního podniku pět let natvrdo – což byl podle příslušného paragrafu nejvyšší možný trest – a pokutu 375 tisíc eur, stejnou dobu za mřížemi stráví také jeho tehdejší zástupce Alfred Sirven, který zaplatí celý milion eur. Předsedající soudce Michel Desplan udělil tresty ještě dalším 28 lidem ze 37 obviněných, vesměs spjatých s firmou, z toho v patnácti případech nepodmíněné tresty vězení a pokuty v celkové výši dvaceti milionů eur.

Nerušit, rozdělit

Jenže vysvětlilo se vše soudním uzavřením ságy? Aféra poutala pozornost politiků a médií daleko za hranicemi Francie proto, že tu nešlo jen o obohacování lídrů Elfu na úkor daňových poplatníků. Krátce poté, co aféra v polovině 90. let vypukla – firma se v roce 1994 privatizovala a na povrch začaly vyplouvat informace o korupčních praktikách jejích manažerů –, se ukázalo, že Elf byl hlavně prostředníkem státem řízené korupce. Z jeho rozpočtu se podpláceli potenciální kontraktoři firmy a státníci, zejména afričtí, jež si francouzská vláda chtěla naklonit. Šéfové koncernu…