0:00
0:00
Civilizace8. 11. 20036 minut

Krásný nový svět bez mužů

„Vedle plničů stojí matrikáři. Procesí se sune dál; vajíčka se jedno po druhém přenesou ze zkumavek do větších nádob; rutinovaný zářez do pobřišnicové blány, morula je uložena na místo, vše se zalije fyziologickým roztokem a láhev pokračuje na své cestě k etiketářům.“ Připadá vám to jako utopie? Původně to tak bylo napsané – úryvek pochází ze slavné knihy Aldouse Huxleyho, Krásný nový svět –, ale podle názoru profesora Bryana Sykese, který se na Oxfordské univerzitě zabývá genetikou lidí, se takovýto svět možná jednou stane skutečností. Zabývá se tím ve svém díle, které letos v září vydal pod názvem Adam’s Curse (Adamovo prokletí).

Radka Storchová
Astronaut
mobrazek_1639.jpeg Autor: Respekt
Fotografie: Oxfordský profesor Bryan Sykes: Pokud by zmizeli ze světa všichni muži, nic tak hrozného by se nestalo. Foto: Profimedia.cz / Corbis Autor: Respekt
↓ INZERCE

„Vedle plničů stojí matrikáři. Procesí se sune dál; vajíčka se jedno po druhém přenesou ze zkumavek do větších nádob; rutinovaný zářez do pobřišnicové blány, morula je uložena na místo, vše se zalije fyziologickým roztokem a láhev pokračuje na své cestě k etiketářům.“ Připadá vám to jako utopie? Původně to tak bylo napsané – úryvek pochází ze slavné knihy Aldouse Huxleyho, Krásný nový svět –, ale podle názoru profesora Bryana Sykese, který se na Oxfordské univerzitě zabývá genetikou lidí, se takovýto svět možná jednou stane skutečností. Zabývá se tím ve svém díle, které letos v září vydal pod názvem Adam’s Curse (Adamovo prokletí).

Adamovo prokletí

Důvodem má být postupná degenerace mužského pohlavního chromozomu Y, v jejímž důsledku by nakonec mohlo dojít k zániku mužského pohlaví. Tento chromozom, který hraje rozhodující roli při určení mužského pohlaví už od svého vzniku, k němuž došlo zhruba před 300 miliony let u společného předka všech savců, postupně degeneruje. V jeho genech se hromadí škodlivé mutace a vedle nich se nekontrolovatelně množí parazitické sekvence, které nemají žádnou funkci a naopak svému nositeli škodí. Občas chromozom Y již nepotřebné sekvence odvrhuje, což vede k jeho postupnému zmenšování. Už dnes je chromozom pouhým stínem své dřívější podoby: z původních asi 1500 genů, které na něm ležely v době jeho vzniku, jich zbylo…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články