17. listopad, který je dnes zapsán v kalendáři jako Den boje za svobodu a demokracii, je i v zahraničí oslavován jako Mezinárodní den studentstva. Děje se tak na památku pražských studentů, jejichž nenásilnou demonstraci v roce 1939 rozehnali němečtí okupanti střelbou a následně pak řadu z nich nasadili na nucené práce, uvěznili a popravili. Přesně o deset let později pak nová – tentokrát rudá – tyranie odklidila do žalářů další desítky vysokoškoláků, kteří nepožadovali nic jiného než možnost svobodně dýchat (i autor těchto řádků byl tehdy souzen). Brněnský monstrproces měl posloužit jako odstrašující příklad pro ostatní. A významně se do historie zapsal 17. listopad i před čtrnácti lety. Studenti tehdy pohnuli dějinami směrem k demokracii a svobodě. Při zpětném pohledu na uplynulých čtrnáct let je více než jasné, že jsme se dopustili i řady závažných chyb. Podívejme se nyní alespoň na dvě z nich.
Old boys
První a základní chybou byla naprostá nepřipravenost naší politické avantgardy k převzetí moci. Svoboda přišla až nečekaně rychle, a vnucuje se proto otázka, zda nebyla do určité míry národu vmanipulována. Normální revoluční vývoj by přece nemohl připustit právní kontinuitu s předchozím režimem.
První polistopadová vláda však byla většinou komunistická, stejně jako parlament. I když postupně začalo docházet k výměně ministrů, mnohá – byť nová – jména patřila do skupiny komunistických old boys. Ostatně ministerstva…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
