Chinook sestřelen

Chinook sestřelen. Scéna jako ze Somálska před deseti lety, kdy byl sestřelen Černý jestřáb, ale přesto zásadně odlišná. Na Dušičky totiž Američané nepřišli o vojenský vrtulník v okrajové zemi zmítané chaosem, nýbrž v Iráku, kde už jsou půl roku pevně usazeni a sám prezident Bush vyhlásil 1. května vítězství. V neděli 2. listopadu ztratili na dvacet vojáků, což byla jejich vůbec největší jednorázová ztráta v rámci celé irácké války – a navíc za formálního míru. O týden dříve byl zasažen rovněž raketou hotel v Bagdádu, ve kterém právě pobýval proponent války proti Saddámu Husajnovi, náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz. A v první den posvátného měsíce ramadánu explodovala sanitka naložená výbušninami před kanceláří Červeného kříže. Klasický sebevražedný atentát. Jde snad o nějaký trend stoupajících násilností, které by mohly vést do neřešitelné situace a vposledku ke stažení Američanů z Iráku? Zatím nikoli. Je to spíše nezbytný vývoj, který je třeba vydržet a přestát.

O tragédii Černého jestřába, která vedla ke ztrátě zájmu Ameriky o Somálsko, byl později natočen film. Bude-li někdo například po pěti letech natáčet snímek Chinook sestřelen, užije si luxus generála po bitvě. Ten je nynějším americkým činitelům odepřen. Proto jsou tak snadným soustem pro kritiku i demagogy.

Vražda není poprava

Kiksů i násilností v Iráku skutečně přibývá. Právě před týdnem…