0:00
0:00
Kultura25. 10. 20033 minuty

Mimochodem

Astronaut

Letošní rok jako by se hned po svém započetí rozhodl, že se bude řídit příručkami pro vinaře. Zima trvala natolik dlouho, aby si réva řádně odpočinula, byla však mírná a nijak ji neponičila. Jaro dodalo trochu vláhy, ale už počátkem června přešlo v horké a suché léto, které skončilo krátce před prvními mrazíky, takže i pozdní sběr a ledové víno, které doškoluje jinovatka, bude výtečné. Je známo, že staří Římané rozšiřovali své impérium pouze do krajů, kde se daří vínu. Zastavili se na svazích nad Dunajem, neboť předpokládali, že dál na sever by révě chybělo pár slunečných dnů k plnému dozrání, kdyby se však jejich legie vydaly na pochod v roce, jako byl letošní, zcivilizovaly by možná střední Evropu až po Krkonoše.

Vodohospodáře, na rozdíl od vinařů, letošní sucho popouzelo. Mne ostatně také. Přinucen neduhy k askezi, vnímal jsem optimistické zprávy o skvělé cukernatosti hroznů jako provokaci. Ne že bych mladým a zdravým tak skvělý ročník nepřál, dokážou jej však ocenit? K opravdu bohatým zkušenostem se člověk propíjí léta, a když si je konečně osvojí, lékaři mu v jejich důsledku víno zakážou. Tak škodolibě si s námi osud pohrává.

V kavárně, za jejímiž okny řídce poletovalo žluté listí, jsem si poručil minerálku. Kdykoli někdo vešel, zavanul od dveří vlhký chlad. Léto už opravdu skončilo. Pan kavárník mi k nápoji přinesl obálku, kterou mi tu prý už před časem nechal uměnovědec a básník Josef K. Obsahovala zářijové číslo „Domanínských novinek, soukromého…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc