Berlín a Paříž na reformní stezce

Dvě největší evropské ekonomiky už jsou na tom ekonomicky tak špatně, že jim nezbylo než pustit se do reforem, které by jim ještě před pár lety připadaly nepředstavitelné a hlavně neprosaditelné. Kancléř Gerhard Schröder bude první, kdo od druhé světové války sníží Němcům důchody. Ve Francii zase zvoní hrana 35hodinovému pracovnímu týdnu. To jsou jen dva příklady, jak se reformy dotknou každého Němce či Francouze. Ekonomové Mezinárodního měnového fondu upozorňují, že obě země už natolik brzdí jejich vlastní „sociální sítě“, že by se jich dříve či později stejně musely vzdát. A běžní lidé už to vědí. Oběma zeměmi sice otřásly v posledních měsících vlny stávek, podle průzkumů ale téměř 70 % Němců považuje reformy za nutné a 51 % Francouzů si přeje, aby jejich vláda v nepopulárních krocích pokračovala.

Britský týdeník The Economist mluví o „novém realismu“: problémy už jsou tak hluboké, že poznamenávají každodenní život a právě díky tomu lidé pochopili, že nemají jinou možnost. „O nutnosti změn a neudržitelnosti sociálních výhod se tam mluví desetiletí. Teprve teď se ale situace vyhrotila tak, že to lidé cítí a chápou, že je to neudržitelné,“ říká ekonom Jan Švejnar, ředitel Davidsonova institutu na Michiganské univerzitě v USA.

Schröder: za první metou

Reformní plány – německá Agenda 2010 a francouzská Agenda 2006 – jsou si…