Přejete si zemřít? Hahaha!

Případ týraných seniorů v ostravském domově otevřel bolestné téma. V jakých podmínkách tady vlastně za zdmi státních zařízení prožívají staří lidé poslední léta života? Odborníci upozorňují, že ostravský skandál je jen špičkou ledovce, pod kterou lze tušit mnoho dalších utajených tragédií. Odhalit je ovšem není v současných podmínkách vůbec jednoduché.

Mám se skvěle – skvěle

„Mám se tu dobře, připadám si tady jako miminko, všechno za mě dělají,“ říká s úsměvem starý pán kouřící cigaretu přede dveřmi Domova důchodců v Ostravě-Zábřehu. „A ty řeči, že nás tady mlátili a týrali, to je nesmysl.“ Nová fasáda domova svítí z řady okolních šedivých paneláků jako oáza útěchy. Vstupní hala vítá návštěvníka spoustou květin a pípáním ochočených ptáčků. Skvělé místo k životnímu rozjímání, řeklo by se. Jenže právě zde, jen pár metrů od barevné haly a spokojeného kuřáka před vchodem, zažívali bezmocní lidé týrání a nedůstojné zacházení.

Běžný návštěvník by v útulném domově na žádnou nepřístojnost nikdy nepřišel. Koneckonců to neodhalily ani pravidelné kontroly, které do domova posílal magistrát. Ty totiž prověřují pouze účty a zdravotní péči. Na špatné zacházení s klienty, kteří už sami nemohou chodit a trpí demencí, upozornila magistrátní úředníky až stížnost šestice zaměstnanců domova. Následná inspekce pak přinesla závěr, že penzisté v zábřežském domově…