Láska hryže, ale Marx potěší

„Buržoazie nenávidí proletariát a ten zase neví, že je proletariát, a schází mu třídní vědomí. Ale v buržoazii už začínají rozpory. Bush, imperialistický císař světa, není schopen čelit realitě.“ Kdo asi pronesl tyto věty – Grebeníček nebo Ransdorf? Samá voda. Poněkud zaraženému publiku v sále olomouckého Divadla hudby je minulý týden sdělil italský básník Edoardo Sanguineti, jedna z hlavních hvězd festivalu Poezie bez hranic. Jak je vidět, na Hané došlo jak na poezii, tak na politiku. A byla to konfrontace více než zajímavá.

Když ticho mluví

Básnický festival přivezl na Hanou již tradičně majitel nakladatelství Petrov Martin Pluháček. Hlavní náplní programu bývají autorská čtení a pořadatel si zakládá na tom, že dokáže do Olomouce dostat skutečné hvězdy světové poezie. Používat pro autory křehkých slov pojmy z popkultury tu není vůbec od věci – v sále se někdy tísní i stovky vnímavých posluchačů, aby viděli a slyšeli oblíbeného básníka. První ze slavných cizinců, který se na festivalu představil, byl polský básník, dramatik a prozaik Tadeusz Różewicz. Drobný pán v den svého čtení oslavil dvaaosmdesáté narozeniny a přijel i se svou dvorní překladatelkou Vlastou Dvořáčkovou. Čeští čtenáři se s ním mohli setkat poprvé už v roce 1958 ve výboru Uprostřed života. „Je to básník velmi drsný, ale nikoli cynický,“ charakterizuje jednu z…