Granger? Engle? Jestliže vám tato jména nejsou vůbec známá, pak se neděste. Ne každý laureát Nobelovy ceny za ekonomii je citován populárními médii nebo pracuje ve Světové bance. Naopak, drtivá většina v klidu bádá v šeru univerzitních knihoven a matném svitu počítačových obrazovek. Až se občas zdá, že ekonomie ztrácí lidský rozměr. Ve zdůvodnění letošních cen čteme, že Brit Clive Granger (68) byl oceněn „za vypracování metod analýzy časových řad s obecnými trendy“ a Američan Robert Engle (60) „za vyvinutí metod analýzy časových řad vykazujících časově podmíněnou volatilitu“. Neznamená to ovšem, že v těchto zdánlivě složitých a nesrozumitelných slovech je lidský prvek ztracen úplně. Často stojí za to pokusit se ho vyhledat.
Pozor na metodu
Ekonomie je věda převážně neexperimentální (byť právě za experimentální ověřování ekonomických teorií byla udělena Nobelova cena loni – Vernonu Smithovi, viz Respekt
č. 42/2002) a většinu svých hypotéz musí testovat na datech z reálného světa. A ta jsou často získána ve formě časových řad, tedy v sérii pozorování některých veličin v určitém časovém úseku. Dobrým příkladem jsou každodenní informace o vývoji kurzů akcií, dluhopisů, měn nebo měsíční zprávy o inflaci či nezaměstnanosti. Problém analýzy časových řad spočíval v tom, že se na jejich zkoumání dlouho používaly metody vyvinuté pro analýzu v přírodních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
