0:00
0:00
Kultura12. 10. 20036 minut

Zasmát se soudružsky, od srdce

Astronaut
mobrazek_1456.jpeg Autor: Respekt
Fotografie: Národ se pobaví a ještě bude vědět, co si má myslet. repro respekt Autor: Respekt
↓ INZERCE

Recenze může výjimečně začít osobní vzpomínkou: v polovině 80. let se autor těchto řádků nacházel na internátu v Hořicích v Podkrkonoší, všemi odkopnut, v hluboké pubertě a nevědomosti, co si se sebou počít. Bloumal bezcílně po náměstí, až nakonec navštívil knihovnu, kde si chtěl vypůjčit „něco veselého“. Vzal si pár čísel humoristického časopisu Dikobraz a odnesl je do internátního pokoje. Byl to obraz nejčistšího zoufalství: opuštěné dítě sedící na umělohmotné matraci v paneláku se pokouší vstřebat normalizační legraci, aby už nikdy nezapomnělo jména vtipálků-kresličů jako Bape, Václav Johanus, Neprakta, Jan Vyčítal či Bohumil Ceplecha. Tento drsný pokus o sebedestrukci „řádným trávením volného času“ jistě přispěl k jednomu z nejlepších rozhodnutí v autorově životě, totiž k brzkému úprku z učiliště zpět do Prahy a k výběru jiného typu dospělosti.

Mladší generaci, která byla takových zážitků ušetřena, může roli a podobu onoho „satirického týdeníku“ nyní připomenout kniha historika Jiřího Pernese Dějiny Československa očima Dikobrazu – 1945–1990. Užitečná je hlavně tím, že v četných ilustracích ukazuje morální, kulturní, společenský i hospodářský úpadek, který provázel celý komunismus.

Krev a mlíko

Úkolem Dikobrazu byla od předúnorových počátků až do listopadového převratu podpora partajní propagandy prostřednictvím…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články