Mezi světem a teroristou
K budoucnosti světa obvykle přistupujeme z jednoho dvou hlavních hledisek: jak se bude dál politicky vyvíjet a jaký bude ekonomický růst. Ve skutečnosti je jedním z hlavních zdrojů budoucnosti kultura – v co budeme věřit, kolik věcí budeme chtít vlastnit, kam budeme jezdit na dovolenou – na vlastní chalupu v jižních Čechách nebo do cizího hotelu na Kanárských ostrovech?
K budoucnosti světa obvykle přistupujeme z jednoho dvou hlavních hledisek: jak se bude dál politicky vyvíjet a jaký bude ekonomický růst. Ve skutečnosti je jedním z hlavních zdrojů budoucnosti kultura – v co budeme věřit, kolik věcí budeme chtít vlastnit, kam budeme jezdit na dovolenou – na vlastní chalupu v jižních Čechách nebo do cizího hotelu na Kanárských ostrovech? Kulturní vzorce chování neovlivní budoucí ekonomické prostředí o nic méně než zadluženost státu nebo vývoj inflace.
Deglobalizace
Edward Goldsmith, který založil v roce 1969 dnes již pověstný časopis Ecologist, byl jeden z prvních, kdo tehdy otevřel nové téma – životní prostředí. Trvalo to dvacet let, než se z tématu okrajového stalo jedno z hlavních. O čem Goldsmith uvažuje dnes? O něčem, co je zatím velmi nepravděpodobné: o deglobalizaci, o možnosti či dokonce nutnosti vrátit se k lokálním ekonomikám.
Myšlenka deglobalizace se částečně překrývá s několika dalšími pojmy, které se v poslední době vynořily. Je to například „nový středověk“ nebo „neotribalismus“. V podstatě se vždy jedná o zúžení světa do komunity podobných lidí, nebo alespoň do určitého regionu, ve kterém se většina potravin a výrobků produkuje a konzumuje na místě. Spotřebovává se méně energie na dopravu, lokálně provázaná společnost může být stabilnější, lidé v ní mají větší jistotu, byť asi méně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu