Bylo tu nezvyklé ticho

JERI LABEROVÁ (72) stála šestnáct let (1979–95) v čele Amerického helsinského výboru, nevládní organizace, která se zabývá sledováním stavu lidských práv v různých zemích světa. Vystudovala rusistiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a zaměřila se především na situaci v zemích sovětského bloku. Její výbor vypracovával analytické zprávy o porušování základních práv tamních obyvatel, které měly kromě jiného vliv na povědomí západních politiků o poměrech za železnou oponou. „V době před listopadem 1989 představovala Jeri Laberová pro československý disent nejenom naději, ale také kontakt se světem, byla symbolem skutečnosti, že svět o nás ví a zajímá se o nás,“ napsal Václav Havel v předmluvě k její autobiografické knize The Courage of Strangers (2002). V roce 2000 udělil český prezident Jeri Laberové Řád za zásluhy.

Při pobytu ve státech východního bloku před rokem 1990 jste byla pravidelně sledována tajnou policií. Neměla jste strach?

Pocit osobního ohrožení jsem nikdy neměla. Byla jsem americký občan s americkým pasem, za kterého se jeho vláda, kdyby bylo nejhůř, postaví. Nejvíc jsem se bála toho, že mě jako nepohodlnou osobu vyhostí a já nebudu moct dělat svoji práci. To se mi také stalo – do Sovětského svazu jsem se po pobytu v Moskvě v roce 1979 znovu dostala po osmi letech, tedy až za Gorbačova. Při návštěvě Prahy v roce 1983 mě komunisti ze země…