Svlékl jsem několik kůží

Předminulou neděli, sotva čtrnáct dní po svých 94. narozeninách, zemřel ve Spojených státech herec, režisér a spisovatel Elia Kazan. Začínal sice jako řecký přistěhovalec, odsouzený potýkat se s pocity outsiderství a vykořenění, dokázal se ale vyšvihnout na prominentního umělce, který výrazně poznamenal tvář Ameriky na filmovém plátně 20. století a ovlivnil svou dobu jako nemnozí. Vzpomínka na tohoto muže ale nemůže skončit jen u filmu: oč úspěšnější byl totiž Elia Kazan coby umělec, o to rozporuplněji se jeví jako člověk.

Hrozny hněvu

Budoucí slavný filmař se narodil jako Elia Kazanjoglou 7. září 1909 v Istanbulu řeckým rodičům s anatolskými kořeny. Už když mu byly čtyři roky, rodina emigrovala do USA a usadila se v New Yorku. Pocit vyděděnce, člověka, který nedokáže zapadnout do společnosti, se u chlapce objevil hned v dětství a spolu s celoživotním vnitřním hněvem tvořil neodmyslitelnou součást Kazanovy osobnosti. Pro jeho tvůrčí práci bylo toto spojení nepochybně nutnou motivační silou, v soukromém životě však fungovalo spíše jako zdroj nesouladů.

Vystudoval dramatickou katedru v Yale, důležitějším pro jeho profesní vývoj ale byl následující letní kurz Group Theatre, který se v době vleklé hospodářské krize stal centrem levicových intelektuálů. Pod jejich vlivem Kazan později vstoupil na několik let do komunistické strany, především se tu však stal asistentem režie a…