Je to jen specificky česká malátnost, nebo snad jakási slovanská chandra? Případ opilého poslance ODS trval sotva týden, a už kdekoho omrzel. Jak se zpočátku politici a komentátoři předháněli v tvrdých odsudcích a Petra Kotta vyzývali k rezignaci, stejně rychle během týdne rozhorlení opadlo: vždyť kdo se občas nenapije, tak proč hned taková přísnost. „Nelíbí se mi ten hon, palcové titulky,“ říká soucitně v sobotní MF Dnes poslanec Unie svobody Svatopluk Karásek, sám letos přistižený s alkoholem za volantem. „Celé mi to přijde takové rigorózní sudičství.“ Ale to je nedorozumění. Tady už nejde o opilost. Pokud Kott ze své aférky vyklouzne, pak by to byl signál, že drzé vyděračství se vyplácí a že v české politice se nedotahují věci do konce.
Fakta jsou jasná: bezvýznamný, takřka neznámý poslanec Petr Kott zmeškal „hlasování roku“ o reformě veřejných financí, protože se podle svědků zpil pod obraz v blízké malostranské hospodě. Co je horšího, chybu odmítá uznat. Kde by se běžný člověk kál a omlouval, Kott urputně zatlouká: prý nepil a hlasování se vyhnul schválně.
I marginální historky někdy posouvají společnost k civilizovanější podobě. Předseda sněmovny Zaorálek s okamžitou platností zakázal prodej alkoholu ve známém bufetu pár kroků od jednacího sálu: volalo se po tom celá léta, a najednou to jde. Poslanci ODS vyzvali Kotta k odchodu z klubu: v době nejtěsnějšího poměru sil mezi vládou a opozicí to není ani trochu taktické,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu