Podivné zákony nanosvěta
Těžké kovy, dioxiny, polychlorované bifenyly… Výčet toxických látek znečišťujících životní prostředí je děsivě dlouhý a neustále roste. Figurují v něm prudké jedy, látky vyvolávající rakovinu nebo molekuly s účinky pohlavních hormonů, schopné vyvolat neplodnost lidí i zvířat. Z nezajištěných skládek odpadu, starých průmyslových provozů nebo skladišť se nejednou šíří do okolí plíživá smrt. Blýská se však možná na lepší časy – byl objeven nový způsob čištění půdy pomocí mikroskopických částeček železa.
Těžké kovy, dioxiny, polychlorované bifenyly… Výčet toxických látek znečišťujících životní prostředí je děsivě dlouhý a neustále roste. Figurují v něm prudké jedy, látky vyvolávající rakovinu nebo molekuly s účinky pohlavních hormonů, schopné vyvolat neplodnost lidí i zvířat. Z nezajištěných skládek odpadu, starých průmyslových provozů nebo skladišť se nejednou šíří do okolí plíživá smrt. Blýská se však možná na lepší časy – byl objeven nový způsob čištění půdy pomocí mikroskopických částeček železa.
Železný nanoprach
Svět nepatrných částic s průměrem nejvýše několika desítek nanometrů – tedy miliontin milimetru – se řídí vlastními, velmi zvláštními zákonitostmi. Díky tomu zvládají nanočástice věci, o jakých se tisíckrát větším mikrometrovým částicím ani nesní. Tým vědců z americké Lehigh University vedený Čang Wej-sienem se rozhodl využít nanometrové částečky železa při obtížném a finančně nesmírně náročném čištění kontaminovaných půd. Výsledky osmiletých testů, publikované začátkem září ve vědeckém časopise Journal of Nanoparticle Research, vybízejí k optimismu.
Američané opřeli svůj záměr o několik důležitých vlastností železných nanočástic. V první řadě je to ochota železa reagovat s kyslíkem a „reznout“. Slabostí pro kyslík trpí tento kov i v půdě. Železné nanočástice zatahují do chemických reakcí celkem nevybíravě látky ze svého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu