0:00
0:00
Rozhovor5. 10. 200312 minut

Iráčané nás většinou nevidí rádi

Rámeček Martin Dvořák se narodil roku 1956 v Praze, kde také vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1982–90 pracoval ve Východočeském průmyslu masném v Hradci Králové jako ekonom. V roce 1990 se stal primátorem Hradce Králové a ve funkci setrval osm let. O rok později přijal výzvu Rady Evropy, aby se v rámci mise OSN podílel na budování místní samosprávy v Kosovu. Působil tam pak čtyři roky jako administrátor západních oblastí země. Po loňské neúspěšné kandidatuře na senátora přijal letos na jaře nabídku pracovat v Iráku na obnově země. Martin Dvořák je ženatý, má dvě dcery. Konec rámečku Ve svých denících jste napsal, že se často sám sebe ptáte, co vás nutí do Iráku jezdit. Už jste našel odpověď? Určitě nejde o peníze, v Čechách jsem schopen vydělat víc. Jeden z mých kolegů říká, že je to něco jako adrenalinový sport. Myslím, že každý, kdo na takové misi byl, po čase začne pošilhávat po další. Pro mě je důležitý pocit, že jsem tam, kde se děje něco důležitého, a že moje práce má nějaký smysl.

Astronaut
mobrazek_1403.jpeg Autor: Respekt
Fotografie: Martin Dvořák. Foto: Ludvík Hradilek Autor: Respekt
↓ INZERCE

Rámeček

Martin Dvořák se narodil roku 1956 v Praze, kde také vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1982–90 pracoval ve Východočeském průmyslu masném v Hradci Králové jako ekonom. V roce 1990 se stal primátorem Hradce Králové a ve funkci setrval osm let. O rok později přijal výzvu Rady Evropy, aby se v rámci mise OSN podílel na budování místní samosprávy v Kosovu. Působil tam pak čtyři roky jako administrátor západních oblastí země. Po loňské neúspěšné kandidatuře na senátora přijal letos na jaře nabídku pracovat v Iráku na obnově země. Martin Dvořák je ženatý, má dvě dcery.

Konec rámečku

Ve svých denících jste napsal, že se často sám sebe ptáte, co vás nutí do Iráku jezdit. Už jste našel odpověď?

Určitě nejde o peníze, v Čechách jsem schopen vydělat víc. Jeden z mých kolegů říká, že je to něco jako adrenalinový sport. Myslím, že každý, kdo na takové misi byl, po čase začne pošilhávat po další. Pro mě je důležitý pocit, že jsem tam, kde se děje něco důležitého, a že moje práce má nějaký smysl.

Vy nepociťujete někdy reálné nebezpečí?

Já na to mám asi sníženou citlivost.

Co ve vás mluví proti takové práci?

I když statistika nehod na českých silnicích vykazuje mnohem vyšší čísla než statistika zabitých civilních správců v Iráku, je pravda, že se pohybujeme v prostředí, kde si riziko ohrožení člověk uvědomuje, a to je…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc